Podle ÚOHS není česká a evropská legislativa relevantní tam, kde má jezdit
Arriva !

Autor : Jindřich Berounský    Vloženo : 26.01.2021 23:10  Přečteno : 366 x   Počet komentářů : 0

Zatímco Ministerstvo dopravy (MD) se už dávno stalo podpůrnou divizí dopravce Arriva vlaky s.r.o. – novodobé štiky mezi železničními dopravci, která určuje kvalitu rychlíkové dopravy v nezávislé trakci, pohádky o férové hospodářské soutěži mezi Arrivou a Českými dráhami (ČD) se nově účastní bývalá nejvyšší autorita v rámci jejího hlídání – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), na který se Svaz Odborářů Služeb a Dopravy (SOSaD) obrátil na počátku prosince a znovu na počátku ledna. ÚOHS byl upozorněn na sérii porušení našich i evropských právních předpisů v případě procesu, kterým se jako by vybíral dopravce na linku R14 Pardubice – Liberec – Ústí nad Labem. Na výčtu porušení právních norem se shodli zástupci všech odborových organizací, zastupujících i zaměstnance jiných dopravců mimo ČD. Angažmá Arrivy na této lince bylo totiž domluveno dávno před „soutěžním divadlem“.

 

 


Internetový deník Zdopravy.cz přinesl 22. ledna ve svém článku informaci, že ÚOHS zamítl stížnost ČD a výběr Arrivy na rychlíky z Liberce byl podle něj v pořádku. https://zdopravy.cz/vyber-arrivy-na-rychliky-z-liberce-byl-v-poradku-konstatoval-uohs-71810/

 

ÚOHS se tak vedle MD stal další paralyzovanou a nesvéprávnou institucí. Zatímco jednotlivá ustanovení odbory prezentovaných norem jsou tak srozumitelná a jednoduchá, že jim porozumí žák druhého stupně základní školy, ÚOHS přišel na to, že některé naše právní předpisy včetně těch Evropské unie nejsou relevantní, když se jedná o angažmá dopravce Arriva vlaky s.r.o. Na něm by nebylo nic špatného, kdyby znamenalo alespoň částečný pokrok v osobní dopravě jako tomu bylo v části Zlínského a Libereckého kraje, kam se postupně dostala sice ojetá, ale částečně nízkopodlažní vozidla. Jenže do doby jejich angažmá bylo potřeba „přetrpět“ staré německé motorové jednotky z roku 1987, které se staly základem expanze na rychlíkové tratě. A to je nakonec jeden z pilířů senzačního příběhu reinkarnace odepsaných německých motoráčků, které namísto kopřiv a šrotišť nacházejí v nebývalé míře uplatnění na české železnici. Německé dráhy DB zbavíme ekologické zátěže a Čecháčkovi, který si současný německý standard nezaslouží, ještě poslouží podle osvědčeného rumunského vzoru. Když jsme v roce 1989 chtěli dohánět  západ, nikdo netušil, že ještě v roce 2021 pojedeme na východ a na časové ose za novou kvalitou do roku 1987.        

 

Aby invaze německých motorových jednotek vůbec mohla začít, bylo potřeba zinscenovat několik pohádkových příběhů a uvázat k bezbranné stafáži jako slona ve výběhu státní akciovku ČD. V létě 2018 proto přišla zkazka o unaveném vedení ČD v čele s Pavlem Krtkem, pro kterou byl využit nový předseda dozorčí rady ČD - tehdy ještě důvěryhodný profesor Moos. Představenstvo ČD si naposledy dovolilo statečně poučovat MD, co je potřeba dělat v rámci liberalizace železnice včetně potřebného zajištění síťovosti. Resort dopravy, v tu dobu již kvalitně uchopený skrytými soukromými aktivitami a pracující na nejhustší evropské železniční džungli, kde se všechno schová, však neměl pochopení ani slitování.

 

Zatímco se doplňovalo oslabené představenstvo paralyzovaných ČD, MD stačilo vytvořit prostor pro neporovnatelné nabídky na rychlíkových linkách tzv. „rozstřelem“ o nejnižší požadovanou cenu kompenzace na konci listopadu 2018. Bum! Prásk! Jako v kovbojkách na divokém Západě. Vyšlo to. ČD v nabídce počítaly s osobními pokladnami, a to se přepočítaly. Arrivě stačily automaty, ale bylo to uvedeno malými poznámkami v příloze návrhu smlouvy, že je šlo přehlédnout. V polovině prosince přichází divadelní představení o senzační nabídce Arrivy na Radě Libereckého kraje, začátkem ledna 2019 ještě na Zastupitelstvu Zlínského kraje, kde netušili, že optimalizaci dopravy jejich kraje realizovala společná poradenská firma manažera Arrivy a jednatele koordinátora veřejné dopravy Libereckého kraje. Aby to bylo „čisté“, oba aktéři svoji poradenskou firmu záhy opustili.

 

Byznys Arrivy na kolejích se tak stal společným zájmem MD, Libereckého a Zlínského kraje. Než přišla slíbená lepší vozidla do obou krajů, posloužily staré německé motorové jednotky, a dokonce v ošuntělejších původních barvách DB. Během roku 2019 se dvoudílných motorových jednotek 628/928 nenápadně přesunulo z Německa rovných 40. Většina vyrobená v roce 1987, některé z roku 1988 a 1989. Málokdo tušil, že se nám v České republice vylíhla nejpočetnější rychlíková řada motorových jednotek nezávislé trakce, přečíslovaných na 845/945. Pozitivní na celé transakci je, že „bohemizace“ a celková revitalizace interiéru vozidel přinesla práci šumperské společnosti Pars nova a. s. ve Skupině Škoda Transportation, odkud vyjíždějí vozidla „jako nová“, i když hodně přes 30 let stará s původním motorem a celé to vyjde podle firemního časopisu Arrivy na 15 – 30 % pořizovací ceny nové jednotky. To je přece skvělé, když už ani Škodovka dlouho v nezávislé motorové trakci nic nenabízí.

 

Konečně se dostáváme k tomu, že když už tady někdo investoval do jednotek „jako nových“, po příchodu nízkopodlažních Lintů do regionální dopravy Zlínského kraje a Desir do Libereckého kraje jich hodně zbylo a určitě by nebylo hezké, aby stály ladem jen tak do foroty. Aby měly práci, o to se úspěšně stará divize Arrivy na MD, které sekunduje i vicepremiér Havlíček. Ten to sice sleduje z dálky, odkázaný na to, co mu řeknou, ale některých formalit, aby „férovka“ při „výběru dopravce“ proběhla, se musí alespoň zúčastnit.

 

Je veřejným tajemstvím, že soukromý sektor si resort dopravy jako pomyslný rybník s kapříky už delší dobu hlídá sám, a proto logicky nepotřebuje fundovaného ministra na plný úvazek, ale plně vyhovuje seriózně vypadající viceministr, který před televizními kamerami a novináři slibuje „férovku“ a politickou odpovědnost za to a to, co chtějí média slyšet. Některé proklamace a sliby kolikrát nepřežijí ani týden a přebijí je nové, potírající ty původní. Člověk aby se z toho zbláznil, když jsou po letních nehodách naší největší prioritou investice do bezpečnosti a evropského systému ETCS, ale ne tam, kde chce jezdit Arriva s přemalovanými starými motoráčky. Máme závazky ve vztahu k uhlíkové stopě a zelené Evropě, ale to neplatí, dokud chce jezdit Arriva s německými „chrchlinkami“, které pěkně čoudí.

 

V rámci mazání uhlíkové stopy a snižování emisí CO2  je naše evropské švejkování při rozvoji železnice nic moc. Uvidíme, jak to projde u výkonného místopředsedy Evropské komise pro klima a Zelenou dohodu pro Evropu Franse Timmermanse.

 

Český způsob liberalizace železnice s rozstřely v džungli nemá rovněž nic společného s tím evropským, vytvářejícím kvalitnější a efektivnější systém dopravy. Při naší diametrálně odlišné cestě a ještě zpátky z Evropy nezbývá než se těšit, jak ÚOHS vysvětlí Evropské komisi, která část evropské legislativy není v České republice relevantní a neplatí zejména pro staré německé motoráčky, které eliminovaly možnost komfortní přepravy imobilním cestujícím, odkázaným na invalidní vozíky. To Evropská unie ani naše nerelevantní legislativa nepřipouští, stejně jako „českou rozdávačku“ jako hru na soutěž s dopředu domluveným vítězem.

 


 

Provozováno na systému JPRES 2 - Vladimír Pešík ©2013