Péče řádného hospodáře na dráze jinak v Liberci a jinak v Praze

Autor : Jindřich Berounský    Vloženo : 22.01.2021 15:21  Přečteno : 182 x   Počet komentářů : 0

V rámci procesu liberalizace železnice proklamuje Evropská unie (EU), že cílem všech opatření – tzv. železničních balíčků a vztažné legislativy je postupně se zlepšující a efektivnější systém železnice. Jenže EU „národ Švejků“ podcenila. V maličké České republice uprostřed Evropy, rozčleněné na 13 samostatných krajů (bez Prahy), které, ač jsou optikou Evropy nepostřehnutelné, se převážně chovají jako samostatné gubernie a utvářejí si svoje vlastní další „systémy“ bez ohledu na ostatní. V České republice máme tedy opak přívětivějšího systému dopravy a putování veřejnou dopravou přes hradby a různé podmínky jednotlivých krajů a stále větší množství nekoordinovatelných dopravců  je pěkným dobrodružstvím.

 


Výrazné změny k lepšímu si EU v osobní dopravě na železnici slibovala veřejnými soutěžemi a po přechodné období do roku 2023 je tolerováno i přímé zadání, které musí představovat prokazatelně tu nejlepší a nejvýhodnější variantu služby, avšak nesmí jí předcházet žádná pseudo soutěž bez zákonem daných ochranných a opravných mechanismů. Železniční trh a svět mnohamiliardových zakázek jsou novým prostorem pro korupci, který nestačili vstřebat zákonodárci ani naši strážci zákona. Zapomnělo se na jiné vazby, kamarádství a soukromé zájmy a česká tvořivost už přinesla ovoce. Existuje česká cestička v evropské železniční právní džungli, tzv. „česká rozdávačka“ a další nová terminologie při výběru dopravce, kterou naše ani evropská legislativa nezná. Jde o rozstřel, nezávazné posouzení zcela nezávazných nebo závazných indikativních nabídek, potvrzení pokračování přednostního jednání s dopravcem, nevyžádanou nabídku, kterou je třeba odmítnout jako nekorektní, a nebo nevyžádanou nabídku, kterou je potřeba posoudit s péčí řádného hospodáře.

 

Mezi kraji je zajímavou štikou při hledání vlastních cest výběru dopravce Liberecký, který nemá přímé železniční spojení s Prahou, ale do saské metropole Drážďan ano. Odtamtud do Liberce přijely první moderní vlaky, které chtěl Liberecký kraj odjakživa taky. Symbolem pokroku na železnici se stala motorová jednotka řady 642 Siemens Desiro, které je sice už přes 20 let, ale v Libereckém kraji ji stačí slíbit, i kdyby nejezdila, a úspěch je zaručen. Železnici včetně posuzování kolejových vozidel řeší pro Liberecký kraj stavební inženýr, který zavedl pod Ještědem vlastní normy posuzování kvality vozidel dopravců. Donedávna odpovídal za koordinaci veřejné dopravy celého kraje a z titulu svojí funkce i přes poradenskou firmu, kterou spoluvlastnil, připravoval v evidentním střetu zájmů půdu pro alternativní dopravce nejen v Libereckém kraji. Zároveň nemá rád České dráhy (ČD) a vůbec se tím netají. A tak pod Ještědem v současnosti platí „co je německé, to je hezké“. Radním kraje tak intenzivně servíruje jako pravdu svoje normy, skryté zájmy a subjektivní dojmy, že kraj v dobré víře vyslyší jeho tužby a zaplatí více za mnohem horší služby. Například na trati Železný Brod – Tanvald cestující v rámci „zlepšování služeb“ po většinu uplynulého roku přišli o nízkopodlažní vozidla a bezbariérové nastupování a vystupování, na které byli mnoho let zvyklí. To vše díky angažmá dopravce Arriva vlaky s.r.o. a německých motorových jednotek řady 845 z roku 1987, které bylo smluvně tolerováno do příchodu nízkopodlažních Desir. Ta sice už trať ovládla, ale v posledních dnech zřejmě kvůli sněhu a mrazu, které předtím alternativní dopravce v takové míře nezažil, zaznívají na stejné trati aktuálně další výhrady k opakovanému rušení vlaků i bez autobusové náhrady.     

 

Rada Libereckého kraje se 19. ledna tohoto roku postarala o zajímavý precedens mezi objednateli veřejných služeb na železnici. Odmítla jako nekorektní nové a jednoznačně nejvýhodnější nabídky ČD ve variantách s odkazem na již učiněné rozhodnutí rady z 11. prosince loňského roku, kdy na základě subjektivních informací svého specialisty na železnici, převážně nepravdivých, schválila vypovězení smlouvy s ČD a potvrzení pokračování přednostního jednání s dopravcem Die Länderbahn CZ s.r.o. pro linky L2 Liberec – Česká Lípa – Děčín a L4 Mladá Boleslav – Česká Lípa - Rumburk. Kromě potvrzení již dávno probíhajícího přednostního jednání, které diskriminuje jiné dopravce, to není v souladu s péčí řádného hospodáře. Liberecký kraj odmítá v lednu nejvýhodnější a nejlevnější nabídku, která se v případě linky L4 týká kontraktu od letošní poloviny prosince, v případě linky L2 od prosince příštího roku. Specialista na železnici zapomněl radním kraje říci, že vozidla ČD – polské Pesy řady 844, která jezdí na lince L2 a označuje je podle zápisu z jednání rady jen za slušná, jsou nejnovějšími a velice komfortními vozidly Libereckého kraje z roku 2013, jejichž obdobu si objednávají i Německé dráhy DB, které se zbavují už i jím preferovaných Desir řady 642 z roku 2000 jako nejlepších vozidel pro Liberecký kraj.   

 

Kuriózní na tom, je, že díky „péči řádného hospodáře“ Ministerstvo dopravy v loňském roce v červenci 3 týdny před uzávěrkou nového jízdního řádu 2020/2021, vstupujícího v platnost 13. prosince, „muselo posuzovat“ nevyžádanou nabídku pro rychlíkovou linku R14 Pardubice – Liberec – Ústí nad Labem od dopravce Arriva vlaky s.r.o., kterou vyhodnotilo jako nejlepší a díky ní od 13. prosince Arriva vystřídala ČD a zatím jezdí, i když celou záležitost řeší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a orgány činné v trestním řízení.

 

Liberecký kraj i Ministerstvo dopravy ale jednoznačně jeden společný projekt mají – kde chce jezdit Arriva, tam se zatím ČD nechytají.   

 


 

Provozováno na systému JPRES 2 - Vladimír Pešík ©2013