Šéf Drážní inspekce jede! Likvidace předchůdce a inspirace Stachanovci!

Autor : Jindřich Berounský    Vloženo : 04.11.2020 22:08  Přečteno : 63 x   Počet komentářů : 0

Bez nadsázky lze říci, že šéf Drážní inspekce (DI) Jan Kučera se aktivně podílí na postupné samolikvidaci a snižování významu svojí instituce. Pod jeho vedením došlo k odebrání části kompetencí DI a redukci 11 míst inspektorů v době zvyšujících se výkonů i počtu dopravců na železnici. Novinkou poslední doby jsou stachanovský závazek zrychlení vyšetřování mimořádných událostí na železnici a „poprava“ předchůdce v čele DI Romana Šiguta.   

 


Jan Kučera oslavil v polovině října obrovský osobní úspěch. Dovršil více než 3letou snahu o likvidaci svého předchůdce Romana Šiguta. Tomu dělal skoro 10 let náměstka a v rezortu dopravy byli vnímání jako nerozluční přátelé. Jan Kučera jako úředník na svém místě se postupně zasloužil o více než 2600 stran dlouhý spis Romana Šiguta a 92 stran rozhodnutí o ukončení jeho služebního poměru. Ten prozatím skončil po téměř 18 letech působení na Drážní inspekci, kterou Roman Šigut sám 10 let vedl. Očima jeho nástupce je tím nejhorším člověkem na inspekci, pro kterého není v jím vedeném úřadu místo. Při poslední změně systemizace k 1. lednu letošního roku se stal jediným nadbytečným. Kuriózní je, že z pozice ředitele Ústředního inspektorátu DI, kterou nechal Jan Kučera zrušit stejně jako Ústřední inspektorát. To vše v rozporu se zákonem o drahách, což protiprávně schválila v závěru minulého roku vláda, jím uvedená v omyl.

 

Jan Kučera v čele instituce, která je z pohledu Evropské unie (EU) národním vyšetřovacím orgánem a měla by být logicky vzorem dodržování zákonů a norem, si moc těžkou hlavu s dodržováním zákonů a nějakých pravidel nedělá. Příběh likvidace Romana Šiguta pravděpodobně skončí u soudu, pokud za pomyslnou brzdu konečně nezasáhnou státní tajemník Ministerstva dopravy Martin Vavřina nebo dokonce sám náměstek ministra vnitra pro státní službu. Ti si zatím ničeho špatného nevšimli.

 

Jan Kučera pojal zákon o státní službě a institut služebního hodnocení jako prostředek pro likvidaci nepřítele v řadách instituce. V sektoru dopravy se však ukazuje úplná zbytečnost celé státní služby a přebytečnost aparátu sekce státní služby. Zbytečné se jeví tuny neupotřebitelných metodik a stanovisek, nejrůznějších zpráv o vzdělávání úředníků nebo služebních hodnoceních, která jsou kapitolou sama o sobě. Postupně nabalovaná agenda si žije svým životem tak nějak pro sebe a živí další a další úředníky.

 

Na webu DI v současné době upoutá zajímavá odrážka s názvem „Profesionalizace Drážní inspekce“. Po rozkliknutí zjistíme, že jde o projekt EU, zaměřený na investice do zvýšení efektivity státní správy za účelem zlepšení naplňování poslání organizace Drážní inspekce a jejího výkonu. Naprostá většina aktivit projektu má být spojena se zvýšením odbornosti a profesionality týmu. Vedle určitě prospěšné vyšší míry elektronizace pracovních procesů, pokud dosud neexistovala, má projekt zkvalitnit a zrychlit šetření mimořádných událostí na dráhách.

 

Senzačního závazku zkvalitnění a zrychlení šetření mimořádných událostí se má mj. dosáhnout zajištěním pravidelného obnovování znalostí inspektorů šetřících mimořádné události z minimálního požadovaného rozsahu znalostí pro řádné šetření zkrácením průměrné délky šetření mimořádné události od jejího vzniku po dokončení závěrečné zprávy v porovnání s průměrem let 2017 - 2019 o 10 %, a to u mimořádných událostí vzniklých od poloviny roku 2021 a roku 2022 včetně.

 

Velmi krkolomný popis zajištění cíle v podobě zkrácení průměrné délky šetření mimořádných událostí o 10% hodně vypovídá o osobě šéfa DI. Ten se tak soustavně věnoval spisu a likvidaci Romana Šiguta, že mu uchází praxe a realita procesu vyšetřování. Policie a jiné vyšetřovací orgány a instituce, které chtějí něco opravdu vyšetřit, jej stoprocentně nebudou následovat. Možná by pomohlo, aby se Jan Kučera více modlil, aby ubylo mimořádných událostí.

 

Svým závazkem zkrácení délky šetření mimořádných událostí se zřejmě inspiroval ve Stachanovském hnutí, pojmenovaném podle ukrajinského horníka Alexeje Grigorjeviče Stachanova. Ten v roce 1935 vytvořil několik absolutních rekordů v překonávání plánů a na směně konané 31. srpna 1935 měl překročit stanovenou normu dokonce čtrnáctkrát. Stachanovské hnutí, představující v době Sovětského svazu propagandu mimořádných pracovních výkonů, se na železnici následně projevilo i u nás hnutím těžkotonážníků. Jednotlivé brigády socialistické práce soutěžily o nejtěžší a nejdelší vlaky, čemuž se pak podřizovalo vše a bylo to iracionální.

 

Závazky v podobě urychlení šetření mimořádných událostí jsou nejapné a ubírají důstojnosti a důvěryhodnosti našeho národního vyšetřovacího orgánu na železnici, který se evidentně odklonil od evropského pojetí vnímání bezpečnosti a díky omezeným personálním kapacitám a organizačním opatřením chybí tam, kde měl být.

 

Osoba šéfa DI Jana Kučery si zaslouží zvláštní pozornost. Usiluje o zvýšení odbornosti a profesionality DI a přitom se zbavil zkušeného profesionála. Navíc jazykově vybaveného a v zahraničí uznávaného odborníka na drážní bezpečnost. Velmi patrná je rozkolísanost šéfa DI v případě požadavků na počty zaměstnanců v rámci systemizace DI a její chronologie. Snižování počtu lidí házel před svými zaměstnanci na státního tajemníka MD Vavřinu a zapomínal, že je šéf. Následující počty jsou vypovídající:

Jan Kučera začíná v roce 2016 v čele DI se 49 zaměstnanci. V říjnu 2016 žádá o navýšení na 75 zaměstnanců, v únoru 2017 snižuje na 39 zaměstnanců. V dubnu 2018 následoval požadavek zvýšení na počtu na 42 zaměstnanců a v červenci 2019 domlouvá snížení na 38 zaměstnanců.

 

To už šlo jen o likvidaci Romana Šiguta a od té doby šéf DI nereaguje na zvyšující se výkony železnice i počet dopravců. K některým železničním nehodám, hodným pozornosti, se tak DI nedostane. Stachanovské metody a závazky DI pod vedením Jana Kučery nepomohou. Za to modlení se za menší počet nehod by ovoce DI a jejímu představenému přinést mohlo.  

 


 

Provozováno na systému JPRES 2 - Vladimír Pešík ©2013