Jak luskouni a netopýři doběhli globální svět a koronavirus k nám skočil hned

Autor : Jindřich Berounský    Vloženo : 22.03.2020 16:17  Přečteno : 577 x   Počet komentářů : 0

Itálie se stala mým dalším domovem a od mého objevu této úžasné a rozmanité země ve tvaru boty v roce 1992 si nedokáži představit jediný rok, že bych se tam alespoň na skok nepodíval. Při mé první návštěvě v březnu roku 1992, kdy jsem za 8 dní chtěl poznat co nejvíc a objel ji celou včetně Sicílie, odkud jsem si odvezl batoh načesaných krvavých pomerančů a nezapomenutelný zážitek z Etny, která se právě na uvítanou probudila k činnosti a chrlila prameny lávy, mě Itálie zasáhla natolik, že jsem nakoupil učebnice i slovníky a pustil se do vstřebávání italštiny, abych lépe pronikl do tajů tak zajímavé země. Od té doby mi ta země s četnými ostrovy přirostla k srdci, vzniklo tam pro mě postupně plno přátelství a o to bolestněji nesu současný úděl Itálie, která zažívá živelnou pandemickou pohromu a stala se hlavní přestupní stanicí nového koronaviru z Číny pro Evropu, který dorazil z Itálie do České republiky a nákaza jím byla poprvé u nás prokázána 1. března. Jak vyplývá z dostupných informací v italských médiích, okolnosti a rychlost šíření nákazy v Itálii byly podceněny celou Evropou a intenzita jejího zásahu se dala očekávat o dost dříve, než došlo k nějakým opatřením, navíc zpočátku spíše symbolickým.  

 


Máme tu tedy nový typ koronaviru, označovaný jako SARS-CoV-2. V souladu s pravidly Světové zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO) pro pojmenování nových infekčních nemocí člověka byl pro onemocnění vyvolané novým koronavirem zvolen název COVID-19 (coronavirus disease 2019 = ischemická choroba 2019). Tento se poprvé objevil oficiálně na začátku loňského prosince v čínské provincii Chu-pej, kde se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan. Podle analýzy SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů v rámci studie, provedené mezinárodním týmem vědců, zveřejněné v časopisu Nature Medicine, z něhož předmětný článek přeložili a publikovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, vše nasvědčuje tomu, že onemocnění COVID-19 má přirozený původ a nejde o biologickou zbraň ani něco uměle vyrobeného, jak prezentují dezinformační média, weby a některé řetězové e-maily. Více informací ke studii: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vedci-koronavirus-prirozeny-puvod-neni-z-laboratore-biologicka-zbran-akademie-ved.A200319_154726_domaci_lre

 

Podle všeho se virus nejpravděpodobněji na člověka přenesl z divokých zvířat, podobně jako v případě jiných koronavirů - v případě SARS mohl za epidemii přenos z roztomile vypadající šelmičky cibetky, u MERS šlo zase o přenos z velbloudů. Za zdroj nákazy je označováno wuchanské tržiště, kde se vedle mořských plodů prodává divoce žijící zvěř.

 

Kromě veřejnosti známých netopýrů se zdroj přenosu nákazy přisuzuje evolučně jedinečnému řádu šupinatých savců luskounů, kterým hrozí vyhynutí. Shodou okolností se pražská zoologická zahrada aktuálně snaží získat ohroženého luskouna z tchaj-wanské Tchaj-peje. Pražská ZOO kdysi luskouny měla, ale záhadně rychle v řádu týdnů uhynuli. Jejich šupiny jsou tvořeny keratinem a především díky šupinám se luskouni dostali na pokraj vyhubení, neboť některé tradiční africké a asijské medicíny, resp. kultury věří v jejich léčivé či magické účinky a kromě toho jsou luskouni i běžně konzumováni, v Asii jako delikatesa a kvůli tomu všemu předmětem mezinárodního obchodu. Shodou okolností ohrožení čím dál vzácnějších luskounů a výzvu k jejich záchraně prezentuje ZOO Ostrava, která na 28. srpna letošního roku organizuje „Běh ZOO Ostrava pro luskouny“. http://www.behzooostrava.cz/

 

Věřím, že si podle plánu v ZOO Ostrava za luskouny ještě letos zaběhám, ale od luskounů a Číny se přesuneme do Itálie, kde vedle migrace od afrických břehů, probíhající od roku 2009, v posledním desetiletí výrazně posiluje i čínská komunita, která představuje pro italskou ekonomiku levnou a přitom velmi výkonnou pracovní sílu. Zpočátku sice z velké části nelegálně za podpory mafií, avšak zapojení čínské pracovní síly je tak silné, že například v textilním a kožedělném průmyslu v severní části Itálie převažuje do takové míry, že je diskutabilní, zda některé výrobky, nosící renomované módní značky, ještě mohou být prezentovány jako „Made in Italy“. Spolupráce Itálie s Čínou dostala legitimitu a další zajímavý impuls na nejvyšší úrovni vloni, když právě před rokem v tuto dobu, 23. března 2019 italský premiér Giuseppe Conte podepsal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem memorandum o spolupráci Číny a Itálie, v jejich přítomnosti byla dále stvrzena  řada dalších obchodních dohod. Podpisovou ceremonií vyvrcholila třídenní návštěva hlavy čínského státu v Itálii, která si kladla za cíl posílit vzájemné obchodní i politické vztahy v době, kdy se Řím potýká s ochabující ekonomikou a Peking zaměstnávají obchodní spory se Spojenými státy americkými. Řeč byla o megaprojektu nové Hedvábné stezky, italské a čínské firmy zároveň podepsaly deset dohod v oblasti energetiky, ocelářství, bankovnictví i stavby plynovodů. Nové kontrakty mohou dosahovat až 20 miliard eur a rozhodnutí Itálie posílit vazby na Čínu znepokojilo především západní spojence v rámci G7, když před čínským vlivem v Evropě hlasitě varoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

 

Pro vypuknutí pandemie v Evropě převážně přes Itálii hraje důležitou roli Lunární nový rok. Ten se určuje astronomicky podle druhého nového měsíce po zimním slunovratu. Datum dle běžného kalendáře připadá na rozmezí od 21. ledna do 20. února, letos to vyšlo na 25. ledna. Lunární nový rok se takto slaví převážně v dominantní Číně a přilehlých asijských zemích, zažil se proto rovněž název Čínský nový rok, který je pro Číňany nejvýznamnějším svátkem roku. Věnují mu náležité oslavy a hlavním symbolem oslavných festivalů jsou lampiony, v obrovském rozsahu probíhají velkolepé ohňostroje a festivaly. Letos se však konaly v době nekontrolovatelného šíření a expanze COVID-19, zákeřného tím, že ani jeho nositelé nemusejí mít žádné viditelné příznaky nemoci. Připomeňme si, že první člověk nakažený novým koronavirem zemřel oficiálně v Číně 9. ledna 2020.  

 

Vracíme se do Itálie, kde jsou první dva případy nového koronaviru zaznamenány na konci ledna. Jde o dva čínské turisty, kteří byli hospitalizováni izolovaně v římské nemocnici Spallanzani, která je italským Národním ústavem pro infekční choroby.  30. ledna vyhlásila WHO globální stav zdravotní nouze. Čína ten den hlásí oficiálně 170 obětí a 8100 nakažených. Koronavirus je ve všech čínských provinciích a objevil se v dalších 20 zemích. První krajané, vracející se z Číny do Itálie po oslavách Čínského nového roku, jsou záhy umístěni do karantény v obci Cecchignola v provincii Lucca regionu Toskánsko, ale nákaza se podle všeho šířila, aniž by byla podchycena, v celé početné čínské komunitě, žijící na Apeninském poloostrově, hned po návratu z lednových oslav Čínského nového roku.

 

Oficiální příběh nakažení prvního Itala začíná v Lombardii 60 km jihovýchodně od Milána v  šestnáctitisícovém městě Codogno v provincii Lodi. 18. února měl 38letý mladý muž atletické postavy problémy s dýcháním. Byl opakovaně poslán pryč z ordinace svého lékaře v místní nemocnici, aniž byl testován. Během několika dnů nevědomky rozšířil COVID-19 na desítky lidí, se kterými se setkal. O půlnoci z 20. na 21. února radní pro sociální péči v lombardském regionu nakonec informuje o tom samém 38letém pozitivním pacientovi s COVID-19, již hospitalizovaném v nemocnici Codogno. Během dne se počet potvrzených infikovaných v Lombardii zvýší postupně na 21 lidí. Zároveň je objeveno další ohnisko viru v Benátsku, ve Vo 'Euganeo (v provincii Padova). V Benátsku je také ještě 21. února evidováno první úmrtí 78 leté pacientky v nemocnici v Padově.

22. února počet nakažených rychle roste a vláda přijímá první zvláštní opatření, aby zamezila šíření viru, omezené na ohniskové oblasti, Lodigiano a Vo '. Celkem jde o 11 obcí, kde je nastolen zákazu pohybu a vstupu s trestními sankcemi, zároveň se řeší zastavení školních výletů v Itálii a v zahraničí, uzavření škol, obchodů a muzeí v postižených oblastech.

25. února se infekce šíří do dalších regionů, počet prokázaných nakažených stoupá na 328, evidováno je 11 obětí a italská vláda zavádí nové omezení další vyhláškou, zveřejněnou následující den v Úředním věstníku, která se týká celých oblastí Emilia Romagna, Furlánsko – Julské Benátsko, Lombardie, Benátsko, Piemont a Ligurie, tzn. celý sever kromě Tridentska – Horní Adiže. Vedle toho na celý sever Itálie proudí další tisíce českých rodin a lyžařů v rámci jarních prázdnin, přičemž z dostupných údajů už jsou zřejmé rozměry nezadržitelné katastrofy.

 

1. března Ministerstvo zdravotnictví informuje o prvních třech potvrzených případech nákazy koronavirem na území České republiky, a to přirozeně z Itálie – Furlánska, Lombardie a Benátska : „Dva nakažení jsou v karanténě v Nemocnici Na Bulovce. Jedná se o muže ročník 1952 české národnosti, který pobýval na univerzitě v italském městě Udine a po návratu byl v domácí karanténě. Druhým nakaženým je studentka americké národnosti ročník 1999, která studuje v italském Miláně a do Prahy přicestovala jako turistka. Třetí nakažený, který se vrátil s rodinou z lyžařského pobytu v Itálii z oblasti Veneto (Benátsko), je hospitalizován v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Členové rodiny jsou nyní v domácí karanténě a jsou sledováni. Průběh onemocnění je u všech třech pacientů mírný.  Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch k tomu prohlásil: Chtěl bych ujistit naše občany, že děláme všechna opatření, aby bylo zabráněno šíření. Orgány ochrany veřejného zdraví pracují v maximálním pohotovostním režimu. Prosím ještě jednou všechny občany, aby zvážili cestování do oblastí zasažených nákazou a pokud to není nezbytně nutné, aby do těchto regionů nejezdili“. Již toto vyjádření si odporuje a je důkazem nepochopení, resp. nedostatečného vyhodnocení situace v Itálii. Ve skutečnosti se bojíme dělat nepopulární opatření a místo prosby necestovat už byl adekvátní zákaz.

 

4. března italská tragédie pokračuje první metou, když počet obětí překročil 100 a premiér Giuseppe Conte podepisuje nový výnos, který do 15. března zavírá všechny univerzity a školy v celé Itálii. Omezení platí také pro divadla, kina a všechny akce, kde „není možné zaručit dodržování mezilidské bezpečné vzdálenosti alespoň jednoho metru“.

7. března je vyhlášen od půlnoci ze 7. na 8. března úplný zákazu pohybu v Lombardii a ve čtrnácti provinciích regionů Benátsko, Emilia Romagna, Piemont a Marche. Téhož dne a noci probíhá doslova únik z několika měst severu Itálie na jih a přeplněné vlaky jsou brány útokem.

11. března WHO prohlásila epidemii koronaviru SARS-CoV-2 za světovou pandemii. Nákaza je ve 101 zemích, infikovalo se zatím přes 120 tisíc lidí. V Itálii je vydána další vyhláška se sloganem „Zůstávám doma“ a vztahuje se na celé území Itálie. Pro nejvíce zasažené „červené oblasti“ je vyhlášena jejich úplná karanténa. Itálie je v úplné izolaci.

12. března je překročena meta tisíce mrtvých, prokázaných nemocných je téměř 13 tisíc.

18. března - v Bergamu už není místo na hřbitovech a obrazy armádních nákladních vozidel přepravujících mrtvoly do jiných regionů, obletěly celý svět. Mezitím italská vláda zahajuje „Cura Italia“, tzn. léčbu Itálie řadou opatření pro stav nouze včetně ekonomických.

19. března - s 3 405 oběťmi Itálie překonala Čínu v počtu obětí za COVID-19. Pozitivních je přes 33 tisíc.

22. března má Itálie jako 2. nepostiženější země světa již 5 476 mrtvých, když za posledních 24 hodin se počet mrtvých zvýšil o 651. Infikovaných je celkem už 59 138, což je o 5 560 více než v sobotu. Smrtnost tak činí přes 9 %, vedle toho nejpostiženější Čína eviduje 81 394 diagnostikovaných a 3 265 mrtvých, což představuje smrtnost 4,01 %. Česká republika je na 23. místě v počtu diagnostikovaných ze 169 zemí s potvrzeným výskytem COVID-19, zatím naštěstí bez jediného úmrtí, což je malý zázrak a v porovnání s počtem nakažených doposud světový rekord.

 

Malým stručným přehledem vývoje pandemie v Itálii končím rád v den (22.3.2020), kdy ještě Česká republika nemá žádnou evidovanou oběť koronaviru. Chci především poukázat na to, že celá Evropa a zejména vyspělé země EU podcenily situaci v Itálii a její nejprůmyslovější severní části, o čemž svědčí rychlost expanze koronaviru přirozeně nejvíce po západní Evropě, kde má Španělsko po Itálii 2. místo s 28 572 nakaženými, 1 720 mrtvými. Evropské 3. místo patří Německu s 23 129 nakaženými a 93 mrtvými, 4. místo drží Francie se 14 485 nakaženými a 562 mrtvými. Evropská unie jako by v boji s pandemií zmizela.   

Šéf WHO Tedros Ghebreyesus ve svých vystoupeních varuje, že počet nahlášených případů a počet zemí, které jsou pandemií postižené „nevypovídají celý příběh“. Statistické údaje nejsou úplné a nepostihují zcela rozšíření nákazy. Předmětem jeho kritiky jsou i některé státy EU, které nejsou dost aktivní a některé země se podle něj potýkají s nedostatečnými materiálními kapacitami. To je i příklad České republiky, kde doposud chybí adekvátní zdravotní pomůcky, a to dokonce pro všechny v první linii, kteří jsou v intenzivním kontaktu s větším množstvím lidí počínaje zdravotníky a záchrannými složkami, konče sociálními službami, prodavači a zaměstnanci veřejné dopravy.

 

Jako první opatření v České republice, které dává šanci omezit šíření nákazy, která tu už dávno je především po návratech z jarních prázdnin a lyžování v Itálii, se jeví radikálnější omezení volného pohybu od 16. března 0.00 hodin, ještě komplexnější a efektivnější by mělo být rozhodně omezení, platné od 19. března 2020 od 00:00 hod, které zakazuje všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest, které si však prozatím musíme převážně vyrobit. To alespoň trochu chrání i všechny tzv. v první linii za předpokladu, že se odpovědně poučíme alespoň z dosavadního již dost tragického vývoje nejen v Itálii.

A jedna dobrá zpráva na závěr. Ve stejné době, kdy na letištích v Pardubicích a Praze přistála letadla se zdravotními pomůckami z Číny, podobně se tak stalo i na některých italských letištích.  

 

 


 

Provozováno na systému JPRES 2 - Vladimír Peąík ©2013