Architektura a urbanismus „po jablonecku"
Autor : Jaroslav Kraus Vloženo : 17.06.2014 11:38 Přečteno : 694 x Počet komentářů : 0
Půl roku před konáním komunálních voleb jmenoval náměstek primátora Petr Vobořil nový šestičlenný poradní sbor architektů, který by měl být poradním orgánem městské rady k plánovaným projektům ve městě. Lze jen spekulovat, co bylo hlavní pohnutkou ke zřízení tohoto nového orgánu. Zda opožděná reakce na diskusi o městském architektovi na jednání Výboru pro územní plánování a strategii rozvoje města z listopadu roku 2012 nebo iniciativa mladých architektů z občanského spolku PLAC, či snad projev upřímné sebereflexe k odpovědnosti za stav jablonecké architektury a urbanismu.
Kvalita veřejného prostoru každého města je odrazem péče a odbornosti, kterou mu jeho samospráva věnuje. Vytváří nejen podmínky pro spokojený život obyvatel města ale i atraktivnost pro turisty. Jak je na tom z tohoto pohledu Jablonec nad Nisou? Individuální náhledy budou odlišné, ale shoda na neuspokojivém stavu některých městských lokalit se najde. Mezi ně určitě patří centrum města, především Dolní náměstí, bulvár 5. květen a množství nevyužitých proluk. Paradoxem Jablonce nad Nisou, jako jediného mincovního města České republiky s ojedinělou bižuterní historií a secesní architekturou, je neatraktivnost nabídky pro turisty. Těmito tématy se zabývala všechna doposud zvolená městská zastupitelstva. Snažila se najít objektivní hranici mezi zájmy soukromých investorů a zájmy obyvatel. Výsledky tohoto komunálně-politického dilematu se projevují také na stavu městské architektury a urbanismu. Pokud jsou upřednostňovány zájmy soukromých investorů, budují se účelové stavby, uspokojující především zájem úzké skupiny obyvatel. Mezi ně lze zařadit např. fotbalová hřiště, rozšiřování bytové zástavby do volné krajiny bez využití vnitřních územních rezerv, plánování neúčelných silničních obchvatů vytvářejících atraktivní stavební zakázky, komerční úpravy domovních fasád s historickými stylovými prvky apod. V důsledku toho se městský turismus zužuje na občasné návštěvy fotbalových fanoušků, ze kterých místní obchodníci, hoteliéři a hostinští mají pramálo užitku a volají po nápravě. Jiné občanské spolky usilují o záchranu historických městských staveb, jako jsou městské lázně či Schlaraffie. Vyslyší experti z nově zřízeného poradního sboru architektů tyto hlasy, či při svých doporučeních budou podléhat vlivným investorským zájmům? Bude jejich kolektivní jednání ve sboru mít nějakou adresní odpovědnost, jakou by měl např. městský architekt? Nezbývá než doufat v příjemné překvapení.