Stanou se z prosečských investorů ochránci chřástala polního?

Autor : Jaroslav Kraus    Vloženo : 15.06.2014 19:01  Přečteno : 258 x   Počet komentářů : 0

Plánovaná masívní zástavba v oblasti Horní Proseče rodinnými domky a viladomy naráží již od svého vzniku na monitorovaný výskyt populace chřástala polního, zvláště chráněného druhu v kategorii „silně ohrožený“ a vyvolává u zainteresovaných stran rozdílné emoce. U investorů a zastánců zástavby této lokality sarkastické poznámky o existenci „ptáka, kterého nikdo neviděl“ a u odpůrců zástavby argumentaci o důkazu přírodní exklusivity tohoto území.  Ilustrační foto


Tento zdánlivě lokální problém je však výsledkem celkové nejasné koncepce magistrátu k ochraně životního prostředí při tvorbě územního plánu města. Je ochrana přírody skutečnou prioritou při rozvoji města nebo je to jen obtěžující skutečnost, která mu brání v dalším rozvoji?  Jak říká tvůrce jabloneckého územního plánu liberecký architekt Hron: „Vždy, když chcete rozšířit zastavitelné územní města, skončíte v lese.“ Co tím? Není to nakonec výhoda a jedinečnost města? O tom se zajisté povede další diskuse nad konečnou podobou aktualizované koncepce rozvoje města a nového územního plánu, který by měl být schvalován v příštím roce. V Horní Proseči by se však problém ochrany či zástavby tohoto územní měl vyjasnit ještě dříve, neboť investoři vykazují aktivitu v rámci stavebního řízení a magistrát se pod tíhou legálnosti stavební dokumentace a obavy před odpovědností za případné odškodnění jednoznačnému stanovisku vyhýbá. Prosečské občanské spolky v této situaci navrhují revokaci 45. změny územního plánu, schválené v 02/2010. Zástupce investorské společnosti PROSEČSKÁ INVESTIČNÍ a.s. pan Pelta naznačil na setkání s prosečskými občany v neděli 13.4.2014, že s ohledem na nedostatečnou poptávku po nových bytech a jasnou deklaraci Ministerstva životního prostředí o nemožnosti zástavby území s výskytem chřástala polního, je ochoten vzdát se investorských aktivit v této lokalitě. Samozřejmě, nebude to zadarmo. Měl by to však být rozumný kompromis, neboť nákupy pozemků probíhaly v období, kdy občanští aktivisté na výskyt chráněných druhů upozorňovali. Nejasné je v tomto případě i to, čí kasa bude tímto odškodněním zatížena, zda městská nebo státní. Problém, kdy se ze zastavitelných pozemků mají stát nezastavitelné, není z titulu odpovědnosti státních institucí doposud jednoznačně vyřešen. Pevně však věřím tomu, že pan Pelta, jako zarytý městský patriot, nebude zištně zneužívat této situace a dožadovat se případně po městě nepřiměřených náhrad, protože městská kasa je díky předraženému nákupu akcií teplárny a budoucí výstavby blokových kotelen značně vyprázdněná. Je mi ale však jasné, že výše případného odškodnění bude mít vliv na to, zda prosečští investoři budou mít chřástala polního v oblibě či nikoliv a zda se z nich stanou jeho ochránci. 


 

Provozováno na systému JPRES 2 - Vladimír Pešík ©2013